Nemocní čekali v čekárně na vyzvání sestřičky a následné ošetření lékařem. Sestry to vůbec neměly jednoduché, musely vypsat adresu každého pacienta, kdy se narodil a co ho bolí, aby mohly správně informovat pana doktora nebo paní doktorku. Při pádu nebo jiném úrazu sestřičky pacienty obvazovaly, měřily teplotu a po vyšetření jim lékaři stanovovali diagnózu a případně předepisovali léky. Každý z žáků se střídavě ocitl v roli lékaře, zdravotní sestry či zdravotního bratra, pacienta, zákazníka, magistry.
Žáci měli možnost si zopakovat nejčastější dětské nemoci, pojmenovat části lidského těla, používání lidských smyslů. Vytvořili z vatových tyčinek do uší rentgen kostry, slepili obrázek dítěte s popisem částí těla a platili za léky dětskými penězi, pracovali s dětskou pokladnou, počítali, kolik zaplatí v lékárně za léky u paní magistry a jestli jim správně vydala. Nikdo se nenechal ošidit.
Celý vyučovací projektový den probíhal formou hry a byl nejen velmi poučný, ale i zábavný.
TU 2. ročníku a paní asistentka RZ
